Sen na konci léta

Byla teplá noc. Možná jedna z posledních tohoto zvláštního léta. Ležela jsem v posteli v lehké noční košilce a myslela na tebe. Přivřela jsem oči a za chvíli jsem usnula.

Přišel jsi ke mně a lehl sis vedle mě. Cítila jsem velikou radost. Chvilku jsme si povídali, smáli se a ty jsi pak usnul. Byla jsem velmi šťastná. Věděla jsem, že je ti dobře, a také jsem chtěla, aby sis odpočinul. Mlčky jsem se na tebe dívala a chtěla se tě dotknout. Bála jsem se však, abych tě neprobudila. Vzala jsem tvou ruku do svých dlaní a něžně ji políbila. Spal jsi klidně a na tváři se ti objevil úsměv. Jemně, jen konečky prstů, jsem tě hladila, abych tě nevzbudila. Pohladila jsem tě po tváři, políbila na oční víčka. Zlehounka jsem se k tobě přitulila a nepřestávala jsem tě hladit.

Po několika minutách ses probudil. Bylo mi to líto, protože jsem chtěla, aby ses dostatečně vyspal. Zároveň se ve mně rozhořela obrovská radost a touha. Touha být ti co nejblíž. Dotýkat se tě, líbat, cítit tvou kůži na svém těle. Objal jsi mě a řekl: „Jsem rád, že tu jsi se mnou“.

Pro mě to bylo něco úžasného, být blízko člověku, kterého mám ráda a kterého miluji. Hladil jsi mě, začal mě líbat a ve mně se rozhořela nevídaná vášeň. Cítila jsem nepopsatelné vzrušení, které neustále narůstalo. Jen jsem zašeptala: „Jak ty to děláš? Nemohu ti odolat, nemohu být bez tvé blízkosti. Když tu nejsi, jako bych nežila.“

Vnímala jsem každý tvůj dotek, každý pohyb a připadala si jako nespoutaný oceán. Byla jsem svobodná, ve svých činech i ve svých pocitech. Toužila jsem se s tebou milovat. A ta touha byla neskutečně silná. Nemohla jsem se ovládnout. Prožili jsme spolu krásnou noc. Milovali jsme se dlouho a zdálo se, že to nikdy skončí.

Když jsem se ráno probudila, přemýšlela jsem, zda to byl jen sen, nebo skutečnost.

Autor: Lenka Kroutilová